Zahrádkáři z Libeňského ostrova sobě ... ale i jiným
Záhlaví.jpg

Tisková zpráva od členky Výboru 46.ZO Mgr.Blanky Hrudkové pro tisk a televizi

Nový územní plán Prahy – nové „zelené“ nástroje likvidace zahrádek

Většina Pražanů ví, že v současné době mohou nahlédnout a dokonce připomínkovat nový územní plán, což jim naši magistrátní zastupitelé dávají hrdě vědět v hromadném dopravním prostředku jako je metro, v Listech hl.m. Prahy, na webu a vůbec všude jinde. Modrou předvolební barvu nyní doprovází zelená a zastupitelé, naši zvolení politici, se na nás vesele smějí. Být politikem, rozhodně bych se nenechala fotit, natož se smát, vedle takového „produktu“, jakým je nový územní plán. A to zejména z toho důvodu, že zaštiťování se ochranou  a rozšířením stávajících zelených ploch (pro voliče zjednodušeno na „více zeleně“), je největší lží výše zmíněného dokumentu.

Uveďme si to na příkladu zahrádek a zahrádkových kolonií v Praze.

Před eurovolbami tohoto roku, v době, kdy se připomínkovala změna Z 1000 ke starému územnímu plánu, jenž vstoupil odhlasováním zastupitelstva před 14 dny (samozřejmě bez zanesení změn, které vznesla dokonce formu námitky řada občanů a občanských sdružení nejen ve snaze zachránit zahrádkové kolonie) v platnost a na který je v současné době připravována a podávána žaloba k Nejvyššímu správnímu soudu, vypustili někteří členové zastupitelstva a Rady hl.m. Prahy v zoufalé honbě za voličskými hlasy kouřovou clonu. Cituji deník Právo ze dne 28.5. 2009: „ Dohodli jsme se s předsedou pražských zahrádkářů, že kolonie rušit nebudeme, musí nám ale zaručit, že tam neporostou černé stavby a nebudou tam problémy s místními a s radnicemi,“ řekl právu radní pro územní plánování Martin Langmajer (ODS). „Funkce zahradních kolonií je pro město jednoznačně přínosná, ať už jde o hobby nebo o přírodu a zeleň jako takovou. Dnes je jasné, že doba nejistoty pro drtivou většinu zahrádkářů končí,“ říká i radní pro oblast životního prostředí Petr Štěpánek (SZ).

Nejen, že tyto věty byly značně zavádějící již v květnu, neboť výše uvedení pánové (tedy radní, kteří jsou voleni zastupitelstvem a jako členové rady mají výkonnou moc) museli vědět, že změna, kterou odsouhlasilo zastupitelstvo, velkou většinou zlikvidovala zahrádky i na starém územním plánu tím, že jen u několik zahrádkových kolonií ponechala funkční plochu „zahrádkové osady“ (v Praze, nepočítaje území na hranicích Prahy, zůstaly ve „starém“ územním plánu jeho změnou cca 3 původní zahrádkové osady), zbytek převedla na jiné funkční plochy, čímž Magistrát připravil zahrádkářům odůvodnění k jejich likvidaci, ale také v rámci nového územního plánu, který se tváří, jako kdyby žádné zahrádky nikdy nebyly, a pokud byly, pak snad asi jedině hrozbou pro životní prostředí. Takovým příkladem je zahrádková osada na Libeňském ostrově, nejstarší v Praze a v celé ČR, z roku 1923, jenž představuje tradiční svébytný kulturní a společenský útvar, navazující na tradice českého venkova, které jsou uchovávány v městském prostředí a které rozvíjejí stávající krajinu, což dává této lokalitě zcela ojedinělý ráz.

Severní část Libeňského ostrova, kde se nachází i zmíněné zahrádkové osady, má svou vlastní historii. Součástí tohoto území byly kromě zahrádkářských osad také oddíl oldskautů Přátelé Vatry, Zakázanka, oddíl OS Domovina, zahrádkářská kolonie na Staré plavbě, tenisový klub Sportklub, skauti, dětské tábory a společné tábory 24. a 25. libeňského oddílu. 1. dětský tábor v roce 1928 otevíral prezident T.G. Masaryk.

Od počátku založení byla osada evidována a respektována s porozuměním a mohla se rozvíjet. Přežila všechny převraty politické i hospodářské minulého století. Přírodní pohromy překonávali osadníci vlastní silou, bez pomoci a finančních podpor od městských nebo vládních institucí. Do současné doby.

Tato zahrádková kolonie je raritou ve způsobu vytváření harmonie mezi přírodou a lidskou činností, trvající bezmála 86 let. Novým územním plánem však tato idyla definitivně končí.

Magistrát definoval tuto oblast jako významné transformační území a pro likvidaci zahrádek použil hned několik nástrojů. Tím prvním je definice území jako území zanedbaného, plného černých staveb, škodícího životnímu prostředí. Přestavbová území, jak jsou plánem definována, jsou území určená ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území. Na těchto plochách je možná změna využití tam, kde původní funkce již ztratila význam nebo zanikla. Takovým územím však zahrádky na Libeňském ostrově rozhodně nejsou, neboť plní funkci významného přirozeného biocentra s hodnotným ekosystém, což nebylo adekvátně vyhodnoceno odpovídajícími orgány, vyjma České inspekce životního prostředí. (Ta považuje tuto lokalitu za ukázku původní sukcese systému pražských ostrovních lokalit při běžném využívání a má být podle ČIŽP koncipována jako plocha pro přírodu ve městě bez likvidace stávající ZO a dalších organizací, které vytváří podmínky např. pro hnízdění významných ptačích druhů. V rámci činnosti ČIŽP bylo v roce 2000 zřízeno na Rohanském ostrově náhradní stanoviště pro reprodukci Pseudepidalea viridis, navíc se stanovišti pro Pelophylax ridibunda a Bufo bufo. Navíc je ČIŽP hlášen výskyt Bufo viridis na Rohanském ostrově, který migroval vybudováním golfu na ostrov Libeňský. Zkrátka ČIŽP považuje lokalitu ze zoologického hlediska za velice hodnotnou.)

 

 Jak likvidovat?

Pro zvelebení přestavbového území, tedy pravděpodobně území zanedbaného činností zahrádkářů, jak se domnívají úředníci magistrátu na politickou zakázku nadřízených, je nutné zahrádky zlikvidovat. Pro to, aby si udělali čtenáři představu o přínosu zahrádek ve městě, o kterých si politici myslí, že jsou překážkou rozvoje města, ba dokonce jeho hanbou, cituji část Vyjádření Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR: „ K čemu slouží zahrádky ve městě? Zahrádky v městské zástavbě slouží k filtraci vzduchu a tlumení hluku, jejich vegetace přispívá k tlumení skleníkového efektu a recykluje a čistí vzduch fotosyntézou a respirací. Zahrádka o produkční ploše 300 metrů čtverečních váže v rostlinách a v půdě přibližně 420 kg CO2 a obohatí ovzduší až o 300 kg kyslíku ročně, což je přibližně 210 tisíc litrů kyslíku. Kdybychom chtěli tento kyslík koupit, zaplatili bychom nejméně 10 000 Kč. Za produkci kyslíku na hektaru zahrádek by to bylo 33x více – 330 000 Kč; 1000 ha zahrádek a zahrad v Praze vyprodukuje kyslíku řádově za stovky milionů korun. Zahrádky navíc poskytují významný klimatizační efekt, 1000 ha zahrádek v Praze chladí výkonem 21 000 000 až 35 000 000 kWh za den. Při ceně 3 Kč za kWh bychom museli v každém slunečním dni zaplatit zahrádkám za klimatizaci města 63 až 105 milionů Kč denně. Žádné technologické klimatizační zařízení není schopno fungovat takto efektivně, tiše a pouze na sluneční energii. Zahrádky však zejména zvyšují druhovou pestrost ve městech. Poskytují útočiště pro ptactvo, hmyz a další organismy. Významná je i druhová pestrost rostlin. Často se v zahrádkách pěstují druhy, které jsou ve volné přírodě poměrně vzácné a ohrožené, zejm. jarní druhy, např. sněženky, lýkovec, čemeřice. Zásadní je také výchovný význam zahrádek – obyvatelé města, zejména děti, si na zahrádkách uvědomují, jak funguje půda a rostlinstvo. Současná civilizace je soustředěna ve městech a po několika generacích ztrácí základní znalosti o fungování svého principiálního zdroje – krajiny s její půdou, vegetací a vodou. Podléhá iluzi, že bohatne posíláním peněz ve formě virtuálních čísel. Zásadní pro naší civilizaci je dlouhodobé, setrvalé využívání půdy a krajiny……U Karla Čapka se dočteme, čím je zahrádka pro život majitele. Má k ní osobní, duchovní vztah. Ublížíte jemu samotnému, když ublížíte jeho zahrádce. Ale ublížíte ostatní přírodě, a skutečnost se bude mstít….

Pro úspěšné zničení současného fungujícího stavu na severu Libeňského ostrova, územní plán argumentuje „zvelebením části zanedbaného území“, je potřeba vybudovat celoměstsky významný park. Park je obecně prospěšné opatření, kvůli kterému může magistrát, popř. MČ Praha 8 pozemky vyvlastnit, resp. v případě právě parku na něj použít předkupní právo. To je docela pochopitelné zejména vzhledem k tomu, že na druhé straně ostrova do roku 2015 vyroste nejen luxusní čtvrť Libeňské doky , kde budou mít majitelé svá vlastní kotvící mola pro jachty (zřejmě se počítá s tím, že někteří budou jezdit na vládu po Vltavě jachtou, což jim ušetří čas a  což bude mít jistě pozitivní dopad na životní prostředí nás všech), ale také honosné administrativní a obchodní centrum za miliardy korun. Je to pochopitelné i z toho důvodu, že za takové peníze je přímo neetické sledovat kompostující zahrádkáře na druhé straně ostrova.

Druhým důvodem, který používá magistrát jako argument likvidace a který se týká také ostatních zahrádkářů v Praze, ale i ostatních majitelů pozemků u břehů Vltavy je to, že úředníci definovali tuto oblast Prahy jako území ekologické stability, pro které je možné vyvlastnit, a to pro blaho přírody. To, že revitalizací (revitalizace je pojem znamenající likvidaci stávajícího prostředí a vybudování nové a „lepší“ zeleně včetně úpravy břehů Vltavy) území vyvlastněných nebo zlikvidovaných zahrádek a stávajících zelených ploch zničí poslední fungující ekosystémy podél břehu Vltavy a v zásadě tak poruší zákon o ochraně přírody a krajiny (, neboť krajinný ráz je zákonem chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu), nikoho nezajímá – samozřejmě, neboť orgány ochrany přírody a krajiny podléhají obci nebo MHMP.

Posledním důvodem pro likvidaci zahrádek je jejich vyhodnocení „nezávislou“ firmou posuzující „ekologickou“ hodnotu. V dokumentu Vyhodnocení vlivu konceptu ÚP hl.m. Prahy na udržitelný rozvoj území, v  její příloze č.1  autor (soukromá firma na zakázku MHMP) vyhodnocuje vliv přestavby a transformačního území T/2 Maniny, Praha 8-Karlín na faunu a floru následujícím způsobem:

„V území je patrné značné ovlivnění antropogenní činností se sporadickou vegetací. Největší plochy zeleně se nachází jižně od Libeňského mostu, v návaznosti na tok Vltavy. Podél břehové linie Vltavy se nachází vzrostlá stromová zeleň. Charakter většiny území prakticky vylučuje možnost osídlení náročnějšími druhy živočichů. Na většině území lze očekávat běžné druhy živočichů se širokou ekologickou valencí, převážně synantropní.

V souvislosti s navrženým funkčním uspořádáním území lze očekávat zvýšení podílu kvalitních zelených ploch v území. Lze očekávat i pozitivní vliv na biodiverzitu území.“

 

S takovým vyhodnocením však zahrádkáři nemohou souhlasit. Autor studie neprovedl skutečnou analýzu stavu (tak jako i na jiných územích hl.m. Prahy) v zahrádkových osadách v oblasti Libeňského ostrova (nikdo o takové povolení a vstup zahrádkáře nežádal, nevíme proto, jak něco takového autor mohl napsat, natož závazně vyhodnotit jako podklad pro změny v územním plánování hl.m. Prahy) a nevyhodnotil přínos zahrádkových osad pro daný ekosystém v této lokalitě, stejně jako pracovníci odboru ochrany přírody MHMP.  Závěry analýzy, které jsou jedním z podkladů sloužících jako důvod jejich odstranění, jsou v zásadním rozporu s nálezy České inspekce životního prostředí - ČIŽP. Hodnocení autorů je tak tendenční, povrchní a neodpovídá skutečnému stavu cenného ekosystému v oblasti zahrádkových osad. Soukromá firma tak záměrně pracuje na objednávku MHMP a podílí se tak na likvidaci nejstarších zahrádek v ČR.

Proto ve svých připomínkách konceptu nového územního plánu jako zahrádkáři žádáme o vyškrtnutí takového textu (hodnotícího faunu a floru bez skutečné a odpovídající analýzy) z Přílohy č. 1 k Vyhodnocení vlivu konceptu ÚP na udržitelný rozvoj a o prověření těchto závěrů a vypracování nové studie provedené orgány státní správy. Nejsme jediní, kdo z občanských sdružení mají výhrady k odborné úrovni výše zmíněné analýzy.

(To jsme ve spolupráci s ČIŽP odůvodnili následujícím způsobem: Ze zoologického hlediska je lokalita severní části Libeňského ostrova  velmi významná. Staré stromy jsou využívány doupnými druhy ke hnízdění - Dendrocopus minor, D. major, Picus viridis, zastižen i P. canus, Sitta europaea, Certhia familiaris, C. brachydactyla, Parus sp. a další. Výskyt Alcedo atthis je pravděpodobný, ostrovy jsou využívány také brodivými a semiakvatickými druhy jako např. Phalacrocorax carbo, Ardea  cinerea nebo Actitis hypoleucos. Ornitologicky je lokalita zajímavá množstvím dalších druhů, včetně "běžných" ptačích druhů - Fringilla coelebs, Sylvia atricapilla, S. curruca, Turdus philomelos, T. merula, Erithacus rubecula, Phylloscopus colybita, P. trochilus, Luscinia megarhynchos a další druhy. V roce 2000 ČIŽP Rohanském ostrově nařídila vybudovat náhradní stanoviště pro reprodukci Pseudepidalea viridis, což bylo realizováno a s velkou slávou tehdy předáno Praze 8. Kromě této ropuchy tam byla stanoviště Pelophylax ridibunda, Bufo viridis a Bufo bufo. Každoročně se na této lokalitě vyskytovala Natrix tessellata, jako poslední výběžek areálu autochtonního výskytu ve směru od Podhoří a ZOO Praha. Zkrátka území bylo a je velmi hodnotné.)

  

Jaký bude postup Magistrátu?

Ačkoliv v současné době zahrádkáři z Libeňského ostrova podepisují věcně shodnou připomínku, která se dvoustým podpisem změní na námitku, na kterou již Magistrát musí reagovat, nemáme vyhráno. Stejně jako v případě našich připomínek k zásadám územního rozvoje a změny Z 1000, která se týkala „starého“ územního plánu a který tak před několika dny vstoupil odhlasováním zastupitelstva v platnost, nám úředníci sice námitky vypořádají, ovšem tak, aby se žádná z našich věcných připomínek neprojevila v územním plánu. Pokud budeme postup magistrátu žalovat, nemáme jako občané u Nejvyššího správního soudu nárok, ten se naší žalobou zabývat nebude, protože veřejného zástupce nepovažuje za oprávněného k podání žaloby. Tato situace se však týká všech občanů – připomínkování územního plánu je tak pouze věcí poskytnutí pocitu svobody, nikoli skutečným postupem, kterým se má dosahovat občanské shody na podobě současné Prahy, není tak svobodou skutečnou. Změny, které kdokoli podá a budou se týkat strategických rozhodnutí magistrátu (jakým je např. likvidace zahrádkových osad na Libeňském ostrově, ale i všech dalších zahrádek v Praze vyjma lokalit u hranic hlavního města), nemají šanci na úspěch a z hlediska práva občanů domoci se takových změn skrze námitek, připomínek a nebo petic, nemají ani legislativní oporu.

  

Co dělat?

Tímto se ovšem nepřikláníme k názoru, že by občané neměli koncept nového územní plánu připomínkovat – naopak. Vzhledem k rozsáhlým nástrojům (a ještě rozsáhlejších skutečných území ve výčtu závazné části územního plánu) pro vyvlastňování (či s významným předkupním právem ve prospěch MHMP), jakými jsou veřejně prospěšné stavby a opatření (kam patří, jak definuje koncept nového územního plánu: veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, veřejně prospěšné stavby a opatření pro zvyšování retenčních schopností území a pro snižování ohrožení území povodněmi, územní systém ekologické stability – ať je funkční nebo ne!!, veřejně prospěšná opatření k ochraně archeologického dědictví a nebo veřejně prospěšné stavby pro veřejná prostranství jako jsou parky), doporučuji všem majitelům pozemků či těm, kteří užívají pozemek MHMP, aby si územní plán dobře pročetli a prohlédli jeho výkresovou část, zda se také jich netýká nějaké vyvlastnění nebo možnost, že již daný pozemek užívat nemusí, neboť je v něm plánována jiná činnost, která se váže na danou funkční plochu územního plánu.

 

Uvidíme tedy, zda se heslo libeňských zahrádkářů „přežili jsme nacisty, přežili jsme komunisty, přežijme i Magistrát“, naplní. Po dvaceti letech svobody je tato možnost, bohužel, minimální.

 

Z výše uvedeného postupu Magistrátu vyplývá, že ať použijeme jakýkoli nástroj k naší obraně, prohrajeme. Ekologie je zde použita jako nástroj, který má posloužit k naší likvidaci (územní systém ekologické stability, revitalizace území v park apd.), stejně jako „analýzy“ vyhodnocující vliv nového plánu na daná území. Kromě ČIŽP nemáme ani v úřadech jediné zastání, neboť pracují na politickou zakázku. Tento přístup se však netýká pouze nás a netýká se jen přístupu magistrátu k běžným občanům, ale i nesystémového přístupu jiných státních institucí, jako jsou úřady a ministerstva k občanům. Administrativa pracující na politickou zakázku, jenž je znakem naší doby, škodí svým občanům, nefunguje jako protiváha politické moci, ale jde ruku v ruce s ní a je skutečnou hrozbou pro demokracii, protože administrativními postupy zabraňuje jakýmkoli obranným mechanismům občanů, kteří hájí své oprávněné zájmy. Naše situace také není, bohužel, ojedinělá, ale společná všem občanům, občanským sdružením, ale i firmám, kteří chtějí prosadit jakýkoli tradiční a pozitivní zájem neobsahující developerskou lobby.

Nejsmutnější na celém případu je to, že v této kauze opět figuruje Strana zelených. Od lží a klamání občanů, na kterých se podílela před eurovolbami výrokem, že zahrádky v územním plánu zachrání, i když i v té době bylo jasné, že tak neučinila, a to prostřednictvím svého radního, se nyní pokouší „spojit“ zahrádkáře pořádáním různých pracovních setkání a skupin v rámci připomínkování nového územního plánu. Asi bude lepší, naši drazí zelení, abyste definitivně opustili svá místa na zastupitelstvu a přenechali je těm, kteří planě neslibují, ale umí skutečné ekologické zájmy prosadit.

 

Všechny výše uvedené důvody nás vedou k tomu, že chceme na naši bezvýchodnou situaci upozornit plánovanou demonstrací před budovou MHMP.

 

 

Mgr. Blanka H. Hrudková, za o.s. Libeňský ostrov a 46. ZO  ČZS v Praze.

 

01.12.2009 15:34:31
slavekbalak
*************************
*************************
V sobotu
20.6.2020
od 10:00
se koná
BRIGÁDA
pro I.díl
*************************
*************************
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one